|
| |
|
|
Finanční ohodnocení sociálních pracovníků a jeho vliv na možnosti důstojného života a sebepéči
STRÁSKÝ, Marek
Tato práce se zaměřuje na finanční příjem sociálních pracovníků a možnosti sebepéče sociálních pracovníků v závislosti na jejich příjmu. První část této práce obsahuje teoretické vymezení pojmu sebepéče. Nejprve tato práce popisuje provázanost sebepéče s duševní hygienou, dále se zabývá možnými riziky nedostatečné sebepéče, a nakonec uvádí překážky, kterým musí sociální pracovníci čelit při snaze o sebepéči. V druhé části se tato práce zaměřuje na finanční příjem sociálních pracovníků, a to jak v nestátních, tak státních organizacích. Třetí část této práce vyčísluje minimální finanční náklady, které jsou potřebné k základní úrovni sebepéče. Toto vyčíslení je založeno na konceptu Minimální důstojné mzdy. Na základě tohoto vyčíslení jsou v této práci poté navrženy dvě možné úpravy finančního ohodnocení sociálních pracovníků. Závěrečná část práce se zabývá etickou stránkou problematiky, která je posuzována především na základě deontologie a utilitarismu.
|
|
|
Vliv současné terapie na kvalitu života rodin dětí s onemocněním spinální svalová atrofie
Trnková, Eliška ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Vlachová, Marie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem současné terapie na kvalitu života rodin dětí s onemocněním spinální svalová atrofie (SMA). Teoretická část práce přináší rodinám základní pohled na problematiku onemocnění a jeho léčbu. Cílem bakalářské práce bylo posoudit případné změny ve vnímání kvality života rodin dětí s onemocněním spinální svalové atrofie před a po aplikaci léčivého přípravku Spinraza. Posuzovány byly jednotlivé dimenze kvality života a kategorie běžných denních činností. Metody: Kvantitativní výzkum byl realizován formou dotazníkového šetření ve třech neuromuskulárních centrech a pacientské organizaci SMÁci. Dotazník vlastní konstrukce se opíral o dotazník PedsQL (neuromuskulární modul). Výzkumný soubor tvořil 36 rodin dětí s SMA (typy I, II, III) léčených Spinrazou. Výsledky: Spinraza má vliv na zlepšení některých dimenzí kvality života a na běžné denní činnosti. Zlepšení hrubé motoriky u 77,78 % dětí. Celkový stav dýchání byl zlepšen u 44,44 %. Polykání se zlepšilo u 34,29 % dětí, zejména v I. typu. Kvalitu života jako lepší uvádí 16,64 % rodin. Závěr: Spinraza ovlivňuje kvalitu života rodin dětí. Pozitivní, někdy výrazný vliv, má na zlepšení v hodnocení běžných aktivit. Cílem pečujícího multidisciplinárního týmu je trvale zvyšovat kvalitu života rodin s SMA.
|
|
|
Úroveň sebepéče pacientů po amputaci dolní končetiny
HONZÁRKOVÁ, Klára
Předkládaná práce se zabývá problematikou pacientů po amputaci dolní končetiny. Ztráta dolní končetiny znamená pro pacienta obrovskou změnu nejenom v chápání integrity vlastního těla, vlastního zdraví, ale i z pohledu funkčního. Teoretická část práce předkládá nejnovější dostupné poznatky o amputaci dolní končetiny a pooperační péči o pacienty s touto diagnózou. Dále se zabývá sebepéčí, přičemž vychází z Teorie deficitu sebepéče Dorothei Elizabeth Oremové. Cílem práce bylo zjistit úroveň sebepéče pacientů po amputaci dolní končetiny s využitím některých aspektů modelu D. E. Oremové. Zjistit, v jakých systémech v pojetí D. E. Oremové sestry podporují pacienty po amputaci dolní končetiny v sebepéči a jaké způsoby pomoci využívají sestry v péči o tyto pacienty. Výzkumná část práce byla realizována formou kvalitativního výzkumného šetření. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor s pacienty po amputaci dolní končetiny a sestrami, jež poskytují ošetřovatelskou péči o takto nemocné osoby. Teoretickým východiskem pro rozhovor byl model D. E. Oremové, který byl doplněn o škály ADL (Activity Daily Living Barthelové test základních všedních denních činností), IADL (Instrumental Activities of Daily Living Scale test instrumentálních denních činností) a analogovou škálu bolesti u skupiny dotazovaných pacientů. Získaná data byla zpracována formou přepisu rozhovorů ve spisovné češtině, jež jsou doplněny zhodnocením jednotlivých škál. Výstupem diplomové práce je soubor doporučených opatření a návrh komplexního informačního materiálu o amputaci dolní končetiny pro pacienty, jež by měly sestry k dispozici na svých odděleních.
|
|
|
Úloha sestry v rozvoji soběstačnosti geriatrického pacienta
MÁLOVÁ, Dominika
Cílem předložené práce je zmapovat úlohu sestry v rozvoji soběstačnosti geriatrického pacienta ve zdravotnickém zařízení a v pobytovém zařízení sociálních služeb. V návaznosti na tento cíl byla stanovena hlavní hypotéza: Sestry pracující ve zdravotnickém zařízení vnímají důležitost rozvoje soběstačnosti odlišně než sestry pracující v pobytovém zařízení sociálních služeb. Empirická část práce byla zpracována pomocí kvantitativního výzkumného šetření, které bylo provedeno pomocí dotazníku vlastní konstrukce. Dotazník obsahoval otázky zaměřující se na vnímání a postoj sester k udržení a rozvoji soběstačnosti pacienta/klienta seniorského věku v nemocničním zařízení a v pobytovém zařízení sociálních služeb. První část byla zaměřena na základní identifikační údaje, druhá část se zabývala tím, jak sestry vnímají udržení a rozvoj soběstačnosti seniora. Další část měla za úkol zjistit, jak se sestry staví k vykonávání úkonů sebepéče za částečně soběstačného pacienta. Dále dotazník zkoumal snahu sester využívat kompenzační pomůcky a jejich názor na spolupráci s dalšími specialisty. Získané výsledky byly zpracovány v programu MS Excel pomocí grafů a statistického testování. Výzkumný soubor tvořily sestry, pracující v nemocničních zařízeních a v pobytových zařízeních sociální péče v Jihočeském kraji. Výsledky práce jsou členěny do 5 oblastí, kde je srovnán pohled a postoj sester pracujících v jednotlivých zařízeních na rozvoj soběstačnosti pacienta/klienta seniorského věku. Dále popisují názor sester na: vnímání důležitosti rozvoje soběstačnosti seniora, vliv soběstačnosti na kvalitu života seniora, vykonávání úkonů sebepéče za seniora sestrou a využití kompenzačních pomůcek v udržení a rozvoji jeho soběstačnosti. Práce poskytuje celkový pohled na pacienta/klienta seniorského věku v oblasti udržení a rozvoje soběstačnosti. Výsledky mohou použít sestry v praxi i studenti nelékařských zdravotnických oborů. Mimo jiné poskytuje důkazy o důležitosti udržení a rozvoji soběstačnosti v rámci poskytování komplexní péče a zlepšování kvality života seniorů. Práce může být podkladem pro další výzkumné šetření.
|
|
|
Problematika životního stylu všeobecných sester v nepřetržitém provozu
STARÁ, Zuzana
Tematickou náplní předložené diplomové práce je problematika životního stylu všeobecných sester, které z hlediska pracovně právního vztahu pracují v pravidelně či nepravidelně plánovaných směnách v různou denní dobu. Povaha takového zaměstnání s sebou přináší omezené možnosti dodržování zdravé životosprávy. Tato skutečnost je právě předmětem zkoumání diplomové práce. První, teoretická část diplomové práce podává teoretický výklad o tom, jak nejlépe dodržovat zásady zdravého životního stylu, jak si nejlépe rozvrhnout stravování, spánek či volný čas a jakými prostředky lze přispět k dobré fyzické i psychické kondici. Druhá, empirická, část pracuje s konkrétními informacemi, získanými prostřednictvím dotazníkového výzkumu a zpracovanými metodou kvantitativní s využitím statistických metod. Diskuze a závěr diplomové práce vyhodnocují dotazníkem získané informace a porovnávají je se zahraničními výzkumy.
|
|
| |
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s dg. Ischemická choroba srdeční po operaci
Šedová, Lenka ; Heřmanová, Jana (vedoucí práce) ; Jirásek, Vít (oponent)
Autor práce: Lenka Šedová Vedoucí práce: Mgr. Jana Heřmanová Odborný konzultant: MUDr. Vít Jirásek Téma práce: Ošetřovatelská péče o pacienta s dg. ischemická choroba srdeční po operaci Souhrn: Cílem práce je zpracování případové studie u 79 letého pacienta po kardiochirurgické operaci. Operace byla indikované kvůli ischemické chorobě srdeční. Klinická část práce se zabývá charakteristikou a dělením ICHS. Dále pojednává o diagnostice a léčebných postupech u NAP (nestabilní angína pectoris). V další části práce je popsán průběh hospitalizace pacienta. Poslední část popisuje ošetřovatelský proces u tohoto pacienta, řeší otázku psychologie pacienta a jeho návrat do běžného života. Ošetřovatelská anamnéza je formulována dle modelu Virginie Henderson. Důležitou roli v omezení komplikací hraje edukace. Klíčová slova: ICHS, NAP, ošetřovatelský proces, model V. Henderson, aortokoronární bypass, Warfarin, vyšetřovací metody, soběstačnost, sebepéče
|
|
|
Problematika přijetí sebepéče o stomii u pacientů po operaci střev
MOCKOVÁ, Jana
Základní teoretická východiska: Stomie jako součást operačního řešení onemocnění trávicího ústrojí obvykle zcela zásadně zasáhne do života pacienta i jeho blízkých. Pacient je konfrontován nejen se samotnou, často závažnou diagnózou, ale i s výsledkem operačního zákroku zasahujícím do jedné z nejintimnějších sfér člověka. Významnou roli při návratu do plnohodnotného života hraje přijetí stomie pacientem a jeho schopnost zaujmout aktivní postoj k péči o stomii. Teoretická část se v úvodu zabývá teorií deficitu sebepéče. Druhá část teoretické práce shrnuje základní informace týkající se problematiky střevních derivačních stomií. Cíl práce a hypotézy: Cílem práce je zjistit rozdíly v přijetí stomie a péče o stomii mezi pacienty po operaci střev. K dosažení cíle byly stanoveny tři hypotézy. H1: Pacienti s trvalou stomií pociťují větší změny v psychosociální oblasti způsobené založením stomie než pacienti se stomií dočasnou. H2: Ženy přistupují v pooperačním období k nácviku péče o stomii jinak než muži. H3: Pacienti mladší 55 let věku mají více informací ohledně života se stomií než pacienti starší. Metodika: Výzkumná část práce byla realizována prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření. Technikou sběru dat byl anonymní dotazník. Při vyhledávání respondentů byly osloveny organizace sdružující pacienty se stomií, stomické a proktologické ambulance vybraných nemocnic, léčebny dlouhodobě nemocných a domovy pro seniory. Získaná data byla zpracována popisnou statistikou do grafů pomocí Microsoft Office Excel 2010, následně bylo provedeno statistické vyhodnocení hypotéz. Hypotézy byly testovány chí-kvadrát testem v kontingenční tabulce, průměrné hodnoty byly srovnávány T-testem. Zvolená hladina významnosti byla 5 %. Závěr: Práce poskytuje komplexní pohled na problematiku přijetí sebepéče o stomii u pacientů po operaci střev. Vytvoření stomie, bez ohledu na věk či pohlaví pacienta a také bez ohledu na její případnou dočasnost, zcela zásadně zasáhne pacientovi do života. Na to je nutné pamatovat po celou dobu, od dlouhodobé předoperační přípravy až po následnou péči, kdy by, v rámci ošetřovatelského procesu, sestra měla stomikovi poskytnout komplexní péči, adekvátní podporu a pomoci mu k návratu k plnohodnotnému životu a prožití každého dne na vrcholu svých možností.
|
|
|
Sestra a její pomoc při edukaci pacienta k sebepéči
ČERNÍKOVÁ, Jitka
Tématem mé bakalářské práce je "Sestra a její pomoc při edukaci pacienta k sebepéči". Edukace má v ošetřovatelství jistě své nezastupitelné místo. Amputací rozumíme odstranění periferní části těla, nejčastěji končetiny.Edukace je velice důležitý prvek a je nedílnou součástí ošetřovatelského procesu. Má za cíl předcházet nemoci, vyučování či navracení zdraví a hraje velkou roli ve zkvalitnění života jedince. Edukace klienta po amputaci dolní končetiny začíná první den po operaci a končí propuštěním klienta do domácího ošetřování. Aby edukace klienta po amputaci dolní končetiny byla co nejúspěšnější, je důležitá vzájemná spolupráce mezi edukující sestrou a klientem. Schází-li u klienta snaha být edukován, je úkolem edukující sestry snažit se postupně klienta do edukace zapojit.V případě, že klient není schopen s edukující sestrou spolupracovat, snaží se sestra do edukace klienta zapojit jeho rodinu. Ošetřovatelská péče u klienta po amputaci dolní končetiny je rozsáhlá. V časném období po operaci sestra klienta učí dechová a posléze i kondiční cvičení. Sestra klienta po amputaci dolní končetiny edukuje především v oblasti nácviku péče o pahýl amputátu, nácviku chůze o berlích s dopomocí druhé osoby a posléze chůze o berlích bez opory druhé osoby a v závěrečné fázi i chůze s přiloženou protézou. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit metody edukace klientů při nácviku sebepéče. S tímto cílem souvisí výzkumná otázka, která zní "Jaké edukační metody využívají u klientů při nácviku při nácviku sebepéče." K získání potřebných dat bylo realizování formou nestandardizovaného rozhovoru se sestrami pracující na odděleních, kde sestry ošetřují klienty po amputaci dolní končetinami v nemocnici v Českých Budějovicích a.s. K naplnění cíle bakalářské práce na téma "Sestra a její pomoc při edukaci pacienta k sebepéči" bylo zvoleno kvalitativního šetření. Technikou sběru dat byl zvolen polostandardizovaný rozhovor obsahující dvanáct otázek. Rozhovor byl uskutečněn s náhodně vybranými sestrami, které pracují v nemocnici České Budějovice. Bylo uskutečněno šest rozhovorů.Výzkumný soubor tvořily sestry, pracující v nemocnici České Budějovice.Jednalo se o sestry pracující na chirurgickém oddělení a oddělení následné péče. U jednotlivých sester byla zjišťována i objektivní data: věk, délka praxe.Výzkumný soubor byl proveden se souhlasem hlavní sestry nemocnice České Budějovice. Po oslovení hlavní sestry následovala spolupráce s vrchními a staničními sestrami chirurgického oddělení a oddělení následné péče.Z výsledků výzkumného šetření je zřejmé, že došlo ke splnění předem stanoveného cíle. Také na výzkumnou otázku byla získána potřebná odpověď. Z výzkumu vyplynulo, že sestry při edukaci klienta po amputaci dolní končetiny při nácviku péče o pahýl a nácviku chůze o berlích využívají metody ústní instruktáže a praktické ukázky. Instruktáž a praktickou ukázku sestry provádí pomocí mluveného slova, výjimečně pomocí písemného slova. Na výzkumnou otázku dává odpověď provedený výzkum, který ukazuje, že edukační metody se rozlišují podle toho, zda se jedná o edukaci při nácviku péče o pahýl nebo nácviku chůze o berlích. Ke zjištění výsledků výzkumné části byl použit kvalitativní sběr dat pomocí rozhovoru. Tento rozhovor obsahoval dvanáct otázek. Bylo uskutečněno šest rozhovorů se sestrami v nemocnici České Budějovice, které pracují na chirurgickém oddělení a oddělení následné péče.Z výsledků je zřejmé, že došlo ke splnění předem stanoveného cíle a na výzkumnou otázku jsme získali potřebné odpovědi.Na základě výsledků výzkumu byl vytvořen informační materiál, určený sestrám pracující v nemocnici České Budějovice, které pečují o klienty po amputaci dolní končetiny.
|
host ::
RSS.